| (Trvale) Udržitelný rozvoj | Rozvoj lidské společnosti, který dokáže naplnit potřeby součastné generace, aniž by ohrozila uspokojení potřeb generací následujících nebo se uskutečňoval na úkor jiných národů, přičemž míra negativního ovlivnění životního prostředí je snížena na minimum (negativně neovlivňuje životní prostředí). | klimatická změna |
| Adaptace | Proces přizpůsobení se dopadům klimatických změn a snaha o snížení způsobených škod. Příklady současných adaptačních opatření jsou například protipovodňové zábrany, změny pěstovaných plodin nebo přesídlení do výše položených oblastí, které nebudou postiženy zvyšováním hladiny oceánů. Některé očekávané dopady klimatických změn, jako například silnější hurikány nebo rozšíření tropických nemocí, umožňují jen minimální prevenci a zvládání škod jimi způsobených bude nákladné. | klimatická změna |
| Aerosol | Malá, prouděním vzduchu se šířící kapalná či pevná částice nebo jejich skupina. | klimatická změna |
| Aktivní občanství | Aktivní občanství zdůrazňuje aktivní zapojení lidí do procesů, které utvářejí život jejich společenství; prosazuje, že lidská práva lze skutečně realizovat prostřednictvím odpovědné a aktivní účasti. Aktivní občanství se rozvíjí prostřednictvím učení. | globální vzdělávání |
| Albedo | Albedo vyjadřuje odrazivost povrchu, tedy kolik z příchozího záření odrazí povrch zpět. Povrch, který veškeré záření pohltí, má albedo 0 a povrch, který veškeré záření odrazí, má albedo 1. V klimatologii hraje albedo důležitou roli v úvahách o energetické bilanci planety a při určování v množství slunečního záření, které povrch planety odrazí. | klimatická změna |
| Alternativní zdroje energie | Získávání energie použitelné pro činnost člověka jiným způsobem než ze spalování fosilních paliv popřípadě z atomové energie. Alternativní zdroje charakterizuje nižší zátěž životního prostředí a jedná se zejména o využití sluneční energie, energie větru, vody, vln, přílivu, biomasy a energii geotermální. | klimatická změna |
| Antropogenní | Vytvořený, změněný či ovlivněný člověkem či jeho činností. | klimatická změna |
| Antropogenní skleníkové plyny | V současnosti mají státy vázané UNFCCC a Kjótským protokolem povinnost inventarizovat emise 7 skleníkových plynů: antropogenní CO2 (oxid uhličitý), CH4 (metan), N2O (oxid dusný), PFCs (zcela fluorované uhlovodíky), HFCs (částečně fluorované uhlovodíky), SF6 (fluorid sírový) a NF3 (fluorid dusitý), což jsou plyny, které přispívají velkou mírou ke skleníkovému efektu (viz CO2eq níže). | klimatická změna |
| Antropogenní skleníkový efekt | Navýšený přirozený skleníkový efekt v porovnání se skleníkovým efektem přirozeného původu. Vzniká působením skleníkových plynů antropogenního původu (převážně spalování fosilních paliv a odlesňování). | klimatická změna |
| Atmosféra | Plynný obal obklopující Zemi, který je tvořen směsí plynů, vodní páry, pevných částic. | klimatická změna |
| Biodiverzita | Světový fond ochrany přírody definoval v roce 1989 biodiverzitu jako „bohatství života na Zemi, miliony rostlin, živočichů a mikroorganismů včetně genů, které obsahují, a složité ekosystémy, které vytvářejí životní prostředí.“ Biodiverzita představuje základní předpoklady pro fungování ekosystémů, její ohrožení proto představuje problém pro populace všech druhů včetně lidského. Odhaduje se, že současná rychlost globálního úbytku rozmanitosti je 100 až 1000krát vyšší než přirozeně se vyskytující rychlost vymírání, rychlejší než kdykoli v historii lidstva, a očekává se, že v nadcházejících letech ještě poroste. Tyto rychle rostoucí trendy vymírání, které mají dopad na řadu skupin živočichů včetně savců, ptáků, plazů, obojživelníků a rejnokovitých ryb, přiměly vědce vyhlásit současnou krizi biologické rozmanitosti. | globální vzdělávání |
| Biogeochemické cykly | Většina látek (sloučenin, prvků) prostupuje jednotlivými složkami prostředí (biosférou, atmosférou, geosférou, hydrosférou) v delších či kratších cyklech. Na těchto pochodech se podílejí biologické, chemické a geologické procesy. | klimatická změna |
| Biosféra | Živá příroda, planetární (globální) ekosystém. | klimatická změna |
| Branding | Vytvoření identity výrobku nebo služby na základě názvu, sloganu, symbolu nebo pocitu. | mediální gramotnost |
| Cenzura | Kontrola nebo potlačení jakékoli části mediálního sdělení nebo textu. | mediální gramotnost |
| ČHMÚ (Český hydrometeorologický ústav) | Ústřední státní orgán České republiky pro obory kvality ovzduší, meteorologie, klimatologie či hydrologie. Mimo jiné je zodpovědný za provoz výstražné služby včetně Státního varovného a regulačního systému. Kromě provozu staničních sítí a zajišťování odborných služeb se zabývá také vědecko-výzkumnou činností v oblastech zájmu [cs.wikipedia]. | klimatická změna |
| Čistší produkce | Dle definice UNEP stálé uplatňování preventivních opatření k ochraně životního prostředí v technologiích, výrobcích a službách se současným cílem zvýšit efektivnost výroby a omezit rizika poškození lidského zdraví a životního prostředí. | klimatická změna |
| Citlivost klimatu | Změna globální průměrné teploty povrchu Země vyvolaná zdvojnásobením současného množství CO2 v atmosféře. Klimatologické modely předpovídají hodnoty citlivosti v intervalu 2–4,5 °C s nejpravděpodobnější hodnotou 3 °C. To znamená, že při zvýšení koncentrace na dvojnásobek předindustriální hodnoty (z 280 ppm na 560 ppm) můžeme očekávat nárůst průměrné globální teploty o 3 °C – s tím, že oteplení bude spolehlivě o alespoň 2 °C a nemůžeme vyloučit zvýšení teploty až o 4,5 °C. Koncentrace CO2 v roce 2019 byly 411 ppm a hodnoty 560 ppm bude v případě scénáře RCP8.5 (bez omezování emisí) dosaženo zhruba v roce 2050. Podrobnější diskusi důvodů, které fundamentálně znemožňují zpřesnit interval odhadu, nabízí přehledové články Knutti & Hegerl, 2008 a Knutti, Rugenstein & Hegerl, 2017. V obecné rovině se jedná o odezvu klimatického systému na změny v radiačním působení (z angl. „radiative forcing“). | klimatická změna |
| CO2eq (CO2 ekvivalent) | Množství CO2, které by mělo ekvivalentní příspěvek ke skleníkovému jevu atmosféry jako množství příslušného jiného skleníkového plynu za nějakou standardizovanou dobu (typicky 100 let) – konkrétně je to množství příslušného plynu × GWP koeficient. Např. pro metan je to hodnota cca 28 [IPCC (strana 714)], což lze číst jako „1t CH4 má ekvivalentní příspěvek ke skleníkovému jevu atmosféry jako 28t CO2“. Zjednodušeně řečeno, metan je 28krát silnější skleníkový plyn, než CO2. CO2eq umožňuje dívat se na problematiku globálních změn klimatu komplexněji a přesněji. | klimatická změna |
| Dekonstrukce | Proces, při němž publikum identifikuje prvky, které tvoří významovou konstrukci textu. | mediální gramotnost |
| Denotace | Popis mediálního textu, který udává jeho smysluplný, zřejmý význam. Doslovný význam mediálního sdělení (co je vidět, slyšet atd.). | mediální gramotnost |
| Digitální | Ukládání a přenos informací jejich redukcí na číslice a následným sestavením pro jejich přesnou reprodukci. | mediální gramotnost |
| Digitální média | Elektronická média, která používají digitální kód. | mediální gramotnost |
| Doba života (setrvání) | Průměrná doba života molekul plynu, působících v atmosféře po svém vzniku. | klimatická změna |
| Dobrá správa věcí veřejných | Dobrá správa věcí veřejných znamená transparentní, odpovědné, nezkorumpované a efektivní vládní postupy. Definice dobré správy zahrnuje také podobu politického systému, správu ekonomických a sociálních zdrojů pro rozvoj a schopnost a ochotu vlády navrhovat, formulovat a provádět vhodné politiky. Podle výkladu Světové banky zahrnuje dobrá správa věcí veřejných šest kategorií: (1) svoboda projevu a vnější odpovědnost; (2) politická stabilita; (3) efektivita vlády; (4) kvalita regulace; (5) právní stát; (6) boj proti korupci. | globální vzdělávání |
| Dokudrama | Filmová dramatizace založená na skutečnosti, která kombinuje dokumentární a fiktivní prvky. V procesu výroby dává slovo "na základě" tvůrcům textu širokou tvůrčí volnost a dokudrama je v nejlepším případě dovedným ztvárněním skutečné osoby nebo události. | mediální gramotnost |
| Dominantní | Když je text čtenáři čten způsobem, který je zamýšlen tvůrci textu. | mediální gramotnost |
| Dva stupně Celsia | Maximální oteplení, které představitelé UNFCCC určili v roce 2009 na klimatické konferenci v Kodani za relativně bezpečné. Tento cíl je podrobován kritice z vědecké i občanské společnosti jako příliš nebezpečný — místo něj je požadován cíl 1,5 stupně. Ten ovšem již nebude možné dosáhnout. | klimatická změna |
| Ekosystém | Funkční soustava živých i neživých složek životního prostředí, které se navzájem ovlivňují. | klimatická změna |
| El Niňo | Pravidelné sezónní změny atmosférického tlaku mezi východním Pacifikem a Austrálií, které mají silný vliv na globální klima. | klimatická změna |
| Emise | Vypouštění nebo únik (znečišťujících) látek do prostředí. | klimatická změna |
| Emisní intenzita ekonomiky | Intenzita emisí skleníkových plynů v hospodářství je definovaná jako poměr mezi emisemi CO2eq a HDP dané ekonomiky. HDP se zpravidla vyjadřuje pomocí parity kupní síly, kdy jsou zohledněny různé cenové hladiny v jednotlivých zemích. K emisím skleníkových plynů dochází při hospodářské aktivitě, emisní intenzitu lze tedy chápat jako ukazatel efektivity nebo čistoty dané ekonomiky vzhledem k množství vypouštěných skleníkových plynů. Zpravidla se udává v kg CO2eq na $ HDP, mezi státy s nejnižší a nejvyšší emisní intenzitou jsou až desetinásobné rozdíly. | klimatická změna |
| Etnocentrismus | Etnocentrismus znamená stavění vlastní kultury do středu zájmu, kdy člověk dokáže posuzovat kulturní zvyky a normy chování pouze podle svých vlastních norem. Jeho projevy v dětství jsou zcela normální a nezbytné pro zdravé sebepojetí. Absolutizující etnocentrismus v dospělosti však je škodlivý. Může vést k extrémním projevům nadřazování vlastní kultury nad kulturu ostatních, jako je xenofobie nebo šovinismus (fanatický patriotismus, nacionalismus). | globální vzdělávání |
| EU ETS (EU Emissions Trading System) | Evropský systém pro obchodování s emisemi reguluje a postupně snižuje množství emisí skleníkových plynů vypouštěných vybranými podniky v EU - především velkými elektrárnami, ropnými rafineriemi atd. EU každoročně uvolní určitý počet emisních povolenek, které vybrané podniky následně draží a směňují, aby byly schopné pokrýt svoji produkci skleníkových plynů. Snižování počtu vydaných povolenek, respektive jejich zdražování na volném trhu, má za cíl motivovat velké znečišťovatele k inovacím v oblasti čistých technologií. | klimatická změna |
| Evaporace | Výpar vody z půdy. | klimatická změna |
| Evapotranspirace | Výpar vody z půdy (evaporace) a rostlin (transpirace). V zemědělství množství vody spotřebované rostlinou a vypařené z okolí rostliny během vegetačního období. | klimatická změna |
| Exhalace | Vypouštění nebo únik (znečišťujících) látek do prostředí (zejména do atmosféry). | klimatická změna |
| Externalita | Externalita představuje vedlejší, nezamýšlený efekt hospodářské činnosti. Tento efekt může být pozitivní nebo negativní, pak hovoříme o pozitivní či negativní externalitě. Příkladem negativní externality je například továrna vypouštějící toxický odpad do řeky nebo auta uvolňující zplodiny s negativním dopadem na klima a zdraví obyvatel měst. Příkladem pozitivní externality je včelař, jehož včely přispívají k vyšší úrodě zemědělců v okolí. Externalita představuje mimotržní dopady, kde nedochází k žádné kompenzaci – například továrna vypouštějící odpad neplatí okolním obyvatelům, kteří již nemohou řeku využívat. Klimatické změny lze považovat za negativní externalitu s globálním dopadem. | klimatická změna |
| Fair Trade | Spravedlivý obchod je obchodní koncept vyvinutý nevládními organizacemi, který se zaměřuje na potřebu zajistit humánější život pro výrobce produktů. Fair trade je reakcí na masivní nárůst cen zemědělských surovin v Africe, Asii a Latinské Americe. Toto zvýšení cen uvrhlo miliony rodin drobných
zemědělců do extrémní chudoby. | globální vzdělávání |
| Fosilní paliva | Látky pevné, kapalné či plynné povahy, které vznikly rozkladem rostlin a zbytků živočichů; jsou bohaté na uhlík; při jejich spalování vzniká oxid uhličitý. | klimatická změna |
| Fotosyntéza | Proces, při kterém je energie slunečního záření přijímána zelenými rostlinami a přeměňována na energii chemických vazeb. | klimatická změna |
| Freony (CFCs) | Organické sloučeniny na bázi nižších alkanů (metan, etan) s obsahem chlóru a fluoru v molekule. Velmi stabilní chemické látky, snižující množství ozónu ve stratosféře; skleníkové plyny. | klimatická změna |
| Gatekeepers | Osoby, které ve zpravodajských médiích kontrolují tok informací a šíření myšlenek (viz také teorie agenda-setting). | mediální gramotnost |
| Geosféra | Půda, skály, oceány a řeky. | klimatická změna |
| Globalizace | Globalizace je nárůst intenzity sociálních vazeb ve světě, kdy jsou vzdálená místa propojena tak, že události na jednom místě jsou ovlivňovány procesy probíhajícími mnoho kilometrů daleko a naopak. | globální vzdělávání |
| Globální ekonomika a mezinárodní obchod | Mezinárodní obchod pohání globální ekonomiku, která je složitou sítí vzájemných závislostí mezi zeměmi, mezinárodními společnostmi a jednotlivci. Ovlivňuje výrobu, spotřebu, zaměstnanost, často i životní prostředí a dokonce i náš každodenní život (např. prostřednictvím rozpočtových škrtů v důsledku finanční krize). | globální vzdělávání |
| Globální Jih | Globální jih je stále častěji používaný termín, který nahradil dříve převládající "třetí svět" a jeho nástupce "rozvojové země" (viz Rozvojové země). Jde o souhrnné označení zemí (většinou na jižní polokouli), které jsou z pohledu západních kultur méně ekonomicky rozvinuté. Tyto země se díky množství faktorů (např. kolonizaci a s ní související destrukci původních kultur, drancování přírodních zdrojů pro globální ekonomiku) potýkají např. s omezováním svobod občanů, potřebou zlepšit zdravotní péči a vzdělání, někdy také s politickou nestabilitou a ozbrojenými konflikty či nepokoji. | globální vzdělávání |
| Globální klimatické modely | Soubor numerických modelů používaných k popisu chování atmosféry a oceánů. | klimatická změna |
| Greenwashing | Termínem greenwashing se označuje vytváření falešného dojmu nebo podávání zavádějících informací o tom, jak příznivé pro životní prostředí jsou produkty či činnost nějaké firmy. Může jít o banální přidávání předpony eko- před název produktu, nebo o zdůrazňování nepodstatného příspěvku (například když se velká firma zaváže k vysázení 10 000 stromů, může to vypadat jako hodně, ale jde pouze o 3 hektary lesa, tedy 100×300 m). Může jít také o odvádění pozornosti od aktivit, které životnímu prostředí přímo škodí (například když společnost, která těží hnědé uhlí, provozuje uhelné elektrárny a porušuje emisní limity rtuti, poukazuje na své investice do obnovitelných zdrojů elektřiny). | klimatická změna |
| Halogenované uhlovodíky (HCFCs) | Organické sloučeniny na bázi nižších alkanů (metan, etan) s obsahem chlóru, fluoru a vodíku v molekule; skleníkové plyny; náhražka freónů. Obdobné využití jako freony a mají také schopnost rozkládat ozón a radiační účinky (skleníkové plyny). | klimatická změna |
| Hegemonie | Když dominantní skupiny přesvědčí podřízené skupiny, že dominantní ideologie je v jejich vlastním zájmu. Úkolem médií v tomto procesu je podporovat udržování statu quo. | mediální gramotnost |
| Historická odpovědnost za změnu klimatu | Pojem, který vychází z předpokladu, že při posuzování klimatické politiky musí být brána v potaz historická odpovědnost jednotlivých států. Plánované národně stanovené příspěvky států, které historicky vypustily větší počet emisí skleníkových plynů, tedy musí být v této logice srovnatelně vyšší. | klimatická změna |
| Hodnotící zprávy IPCC | Klíčovými výsledky práce IPCC jsou komplexní tzv. hodnotící zprávy, které shrnují nejnovější poznatky z klimatologie. Hodnotící zprávu, typicky o rozsahu několik tisíc stran, panel publikuje vždy s odstupem několika let a každá zpráva se skládá ze tří částí, které odpovídají jednotlivým pracovním skupinám panelu. První pracovní skupina (WG I, z anglického Working Group) se zabývá porozuměním fyzikální podstatě klimatických změn. Druhá pracovní skupina (WG II) se zabývá dopady změn klimatu, adaptací a zranitelností. Třetí pracovní skupina (WG III) se zabývá mitigací (zmírněním dopadů změny klimatu). Vedle hodnotících zpráv připravuje IPCC také zvláštní zprávy ke konkrétním problémům. | klimatická změna |
| Homofobie | Strach z homosexuality vyjádřený ponižujícími obrazy v mediálních sděleních. | mediální gramotnost |
| HTML (Hypertext Markup Language) | Je počítačový programovací jazyk, který umožňuje vytvářet na celosvětové síti odkazy z jednoho zdroje informací na jiný. | mediální gramotnost |
| Humanitární pomoc | Jedná se o pomoc nebo podporu, jejímž jediným cílem je snížit lidské utrpení, zachránit životy a chránit a zachovat lidskou důstojnost během mimořádných událostí a katastrof a po nich. | globální vzdělávání |
| Hydrosféra | Vodní obal Země. Je souhrnem veškeré vody na Zemi ve všech skupenstvích. Hydrosféra je v průniku s atmosférou, litosférou, pedosférou a biosférou. | klimatická změna |
| Ideologie | Ideologie je způsob, jak jako jednotlivci chápeme svět, ve kterém žijeme. Toto chápání zahrnuje interakci mezi naší individuální psychologií a sociálními strukturami, které nás obklopují. Prostředníkem mezi nimi jsou individuální procesy komunikace a také technologické procesy masmédií. Tyto představy obvykle souvisejí s rozdělením moci. | mediální gramotnost |
| Informovanost | Informovanost se týká znalostí a zpracování informací občanů vyspělých zemí o zemích globálního Jihu a jejich vztahu k zemím globálního Severu. Zvýšená informovanost obvykle vede ke zvýšení podpory mezinárodní rozvojové spolupráce. Při zvyšování informovanosti hraje významnou roli globální vzdělávání. | globální vzdělávání |
| Intertextualita | Když mediální text odkazuje na jiný text, který se navenek jeví jako jedinečný a odlišný. | mediální gramotnost |
| IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) | Mezivládní panel pro změny klimatu je vědecký orgán založen v roce 1988 k vyhodnocování rizik změny klimatu, potvrzen Valným shromážděním OSN rezolucí 43/53. Posláním IPCC je poskytovat komplexní vědecké posouzení současných vědeckých, technických a sociálně-ekonomických informací z celého světa o nebezpečí klimatických změn způsobených lidskou činností, o jejich potenciálních environmentálních a sociálně-ekonomických důsledcích a o možnostech přizpůsobení se těmto důsledkům nebo o možnostech zmírnění jejich účinků. IPCC představuje mezinárodně uznávanou autoritu v oblasti klimatických změn, vytváří zprávy, které jsou dohodou předních klimatologů a konsensu zúčastněných vlád. To poskytuje směrodatné politické poradenství s dalekosáhlými důsledky pro ekonomiku a životní styl. | klimatická změna |
| Katastrofa | Katastrofa je definována jako neočekávaná změna v každodenním životě, nebo dokonce v okolnostech a podmínkách života, která způsobuje lidské utrpení a která může dočasně nebo trvale přesáhnout možnosti dotčené sociální skupiny zabránit jí nebo ji odvrátit. Katastrofy mohou být přírodní (povodně, zemětřesení, sucho atd.) nebo způsobené člověkem (válka, povstání, genocida). | globální vzdělávání |
| Kjótský protokol | Jde o mezinárodní dohodu, která byla sjednána 1997 na UNFCCC:COP3 v japonském Kjótu a je podobně jako Pařížská dohoda právně závazná. Protokol měl původně 83 signatářů, mezi které patřila většina států Evropy, Rusko, Kazachstán, Austrálie, Nový Zéland, USA a Kanada. Spojené státy však dokument nepodepsaly a Kanada později od smlouvy odstoupila. Signatáři se v něm zavázali snížit emise skleníkových plynů v průměru o 5,2 %, cíl každého státu byl nastaven individuálně podle jeho možností. Mezi sledované plyny patřily kromě CO2 i metan, N2O, HFC, PFC a SF6. | klimatická změna |
| Klima | Charakteristické "průměrné" počasí určitého místa či regionu. Statistický popis počasí za období několika desetiletí (obvykle podle definice Světové meteorologické organizace za období třiceti let). | klimatická změna |
| Klimatická konference (COP, Conference of the parties) | Je každoroční setkání představitelů a představitelek signatářských států (smluvních stran) UNFCCC, na kterém se projednává plnění Kjótského protokolu, dohadují nové závazné cíle pro snižování emisí a další opatření (například finanční pomoc na zvládání změny klimatu chudým zemím). Hlavního poslání COP, tedy dohodnutí závazných, ambiciózních a dlouhodobých globálních cílů pro snížení emisí, nebylo dosud dosaženo. | klimatická změna |
| Klimatická spravedlnost | Ačkoliv ke změně klimatu nejvíce „přispívají“ státy bohatého severu nadměrným vypouštěním oxidu uhličitého do ovzduší, následky nesou převážně nejchudší a nejzranitelnější lidé globálního jihu. Hnutí za klimatickou spravedlnost tudíž neusiluje jen o ochranu klimatu, ale i o proměnu mocenských vztahů ve společnosti. | klimatická změna |
| Konotace | Popis hodnoty, významu nebo ideologie spojené s mediálním textem, kterou k textu přidává publikum. | mediální gramotnost |
| Konvergence | Několik oddělených mediálních odvětví (noviny, video, hudba), která fungují společně díky technologickému pokroku (např. chytré telefony). | mediální gramotnost |
| Kritická autonomie | Proces, při kterém je člen publika schopen číst mediální text jiným způsobem, než je preferovaný způsob čtení. Používá se také k popisu schopnosti studentů mediální gramotnosti dekonstruovat texty mimo třídu. | mediální gramotnost |
| Kritický pohled | Schopnost používat dovednosti kritického myšlení při sledování, zpochybňování, analýze a porozumění otázkám prezentovaným zjevně i skrytě ve filmech, videích, televizi a dalších vizuálních médiích. | mediální gramotnost |
| Kryosféra | Stále zamrzlé části Země, včetně ledovců, ledových ker, stálé sněhové pokrývky a permafrostu (někdy se chápe jako součást hydrosféry). | klimatická změna |
| Kulturní relativismus | Kulturní relativismus je postoj, kdy se člověk snaží vidět a posuzovat zvyky a víru jiných lidí z jejich perspektivy a v kontextu jejich kultury, nikoliv z pohledu své vlastní. Tento přístup nevyžaduje, aby člověk zavrhl své vlastní hodnoty, ale vyžaduje proces učení se a pochopení hodnot ostatních. | globální vzdělávání |
| Lidská práva | Lidská práva mají zajistit, aby každý člověk měl podmínky a svobody, na které má nárok od narození, a mohl tak žít plnohodnotný život odpovídající jeho potřebám. Nikdo nesmí být svévolně zbaven svých lidských práv. Lidská práva jsou mnohem více než jen právní normy. Představují morální normu, jejímž cílem je podporovat porozumění, rovnost, toleranci, spravedlnost a mnoho dalších univerzálních zásad, které jsou nezbytné pro spravedlivou a mírovou společnost. Vlády jsou odpovědné za zajištění lidských práv zakotvených v mezinárodních úmluvách a smlouvách, ale soukromý sektor, skupiny, komunity a jednotlivci jsou rovněž odpovědní za jejich znalost a pochopení, aby mohli chránit své bližní, vládu a společnost nebo je volat k odpovědnosti za chování, které ovlivňuje lidská práva. | globální vzdělávání |
| Litosféra | Geografický termín pro nejsvrchnější část vnějšího pevného „obalu“ Země zahrnující zemskou kůru a nejsvrchnější část zemského pláště. | klimatická změna |
| Mainstreamová média | Média, která šíří zprávy široké veřejnosti prostřednictvím největších distribučních kanálů. | mediální gramotnost |
| Marketing | Způsob, jakým se produkt nebo mediální text prodává cílové skupině. | mediální gramotnost |
| Masová média | Jakákoli forma komunikace, kterou produkuje několik lidí pro spotřebu mnoha lidí. Masová média jsou komunikační kanály, kterými proudí sdělení. (viz také mainstreamová média). | mediální gramotnost |
| Média | Jakýkoli fyzický objekt používaný ke komunikaci. Běžnými médii jsou televize, rádia, telefony a noviny. Méně běžné např. stavební materiály, barvy, sochy, tanec a další konvence pro sdělování myšlenek. | mediální gramotnost |
| Mediální agentury | Agentury, které produkují média. Všechny mediální instituce a podniky. | mediální gramotnost |
| Mediální cíle | Publikum je mediálním cílem. Publikum je cíleno, prodáváno a dodáváno inzerentům mediálními agenturami. Skupiny jsou cíleny na základě demografických údajů, vzorců užívání médií, poštovních směrovacích čísel a průzkumů veřejného mínění těmi, kdo chtějí prodávat nebo přesvědčovat. | mediální gramotnost |
| Mediální deník | Záznam o používání médií, který se často používá k hodnocení a kontrole osobního používání médií. | mediální gramotnost |
| Mediální gramotnost | Proces porozumění masmédiím a jejich využívání asertivním a nepasivním způsobem. To zahrnuje informované a kritické porozumění povaze médií, technikám, které používají, a jejich dopadu. Schopnost přístupu k médiím v různých formách, jejich analýzy, hodnocení a tvorby. | mediální gramotnost |
| Mediální obsah | Sdělení, která jsou vytvářena několika lidmi pro mnoho lidí a současně doručována většímu počtu diváků. | mediální gramotnost |
| Mediální specialista | Osoba znalá přístupu k různým informacím v různých mediálních formátech. | mediální gramotnost |
| Mediální výchova | Tradičně se jedná o proces, při kterém si člověk osvojuje technické produkční dovednosti spojené s tvorbou mediálních textů. V poslední době zahrnuje také intelektuální procesy kritické konzumace nebo dekonstrukce textů. | mediální gramotnost |
| Metan (CH4) | Jeden z nejsilnějších skleníkových plynů, jelikož silně absorbuje infračervené záření. Je 84x účinnější než oxid uhličitý, ovšem jeho výskyt v atmosféře je devětkrát menší a setrvání v atmosféře pouze cca 9 let. Je produkován při průmyslové výrobě a také skládkami odpadů, ovšem v současnosti patří k velkým hrozbám pro klima metan uvolňující se z tajícího permafrostu. | klimatická změna |
| Migrace | Pohyb (stěhování) jedinců (lidí) či jejich částí vedoucí k rozšíření druhu (přemístění populace). | klimatická změna |
| Mitigace | Opatření zaměřená na zmírnění klimatické změny, tedy především na snižování emisí skleníkových plynů (tedy nejen CO2, ale i metanu, N2O a dalších). Příkladem mitigačních opatření je uhlíková daň, využívání obnovitelných zdrojů energie, elektrifikace dopravy nebo zalesňování. | klimatická změna |
| Model | Soubor matematických rovnic, popisujících fyzikální zákonitosti, používaný k simulacím chování (přírodních) systémů. Příkladem je modelování klimatu. | klimatická změna |
| Monopol | Jakýkoli obchodní proces, při kterém jeden prodejce kontroluje ceny a nabídku produktu. | mediální gramotnost |
| Montrealský protokol | Protokol z roku 1987 o snižování obsahu látek narušujících ozónosféru; modifikován v Londýně (1990), Kodani (1992), Vídni (1995), Montrealu (1997) a Pekingu (1999). | klimatická změna |
| Morální panika | Náhlý nárůst veřejného vnímání možného ohrožení společenských hodnot a zájmů v důsledku působení mediálních sdělení. | mediální gramotnost |
| Multikulturalismus | Multikulturalismus znamená soužití a porozumění mezi různými kulturami, a dokonce zdravé míšení a vzájemné působení kultur. Jako politický ideál multikulturalismus podporuje zachování a přijetí kulturní rozmanitosti v "multietnických" společnostech. Podporuje právo všech menšin na existenci mimo etnické a náboženské skupiny s odlišnými tradicemi. | globální vzdělávání |
| NDCs (Národní závazky (Nationally Determined Contributions) | V rámci Pařížské dohody se státy zavázaly vypracovat a aktualizovat národní cíle pro snižování emisí skleníkových plynů, tedy takzvané Nationally Determined Contributions. | klimatická změna |
| Nejméně rozvinuté země | Světová banka definuje nejméně rozvinuté země jako země s ročním národním důchodem na obyvatele nižším než 750 USD, nízkou úrovní lidského rozvoje a ekonomickou zranitelností. V současné době je v této skupině 49 zemí. | globální vzdělávání |
| Neobnovitelné zdroje | Zdroje, u nichž je rychlost spotřeby rychlejší než proces obnovy. | klimatická změna |
| Obnovitelné zdroje | Zdroje, které využíváním nezanikají (např. vodní energie, větrná energie, fotovoltaické články, apod), přírodní zdroje látek (např. dřevo, přírodní vlákna, rostlinné tuky, aj.) | klimatická změna |
| Oceánická cirkulace | Velkoprostorové pohyby světových oceánů, které velkou měrou ovlivňují klima - zjednodušeně díky přenášení tepla od rovníků k pólům. | klimatická změna |
| Odsiřování | Proces odstraňování plynné emise oxidu siřičitého ze spalin vznikajících spalováním fosilních paliv (především hnědého sirnatého uhlí), který je založen na chemické reakci oxidů síry s chemickou látkou. | klimatická změna |
| Opoziční | Kritický postoj, který je v opozici k hodnotám a ideologii zamýšlené tvůrci mediálního textu, obvykle k dominantnímu čtení textu. | mediální gramotnost |
| Oxid dusný (N2O) | Třetí nejvýznamnější skleníkový plyn. V přepočtu na jednu molekulu a na období 100 let má oxid dusný 265krát větší schopnost zachycovat teplo v atmosféře než oxid uhličitý (CO2). Většina oxidu dusného uvolňovaného do atmosféry v důsledku lidské činnosti pochází ze zemědělství, kdy zemědělci přidávají na pole hnojiva na bázi dusíku, a z rozkladu zvířecího hnoje. | klimatická změna |
| Oxid uhličitý (CO2) | Nejvýznamnější antropogenní skleníkový plyn, v atmosféře setrvává tisíce let. Hlavními zdroji je spalování fosilních paliv pro výrobu energie a v průmyslovém sektoru, odlesňování a další degradace krajiny. | klimatická změna |
| Ozón (O3) | Mimo jiné skleníkový plyn. Reaktivní plyn vznikající v atmosféře působením elektrických výbojů, ultrafialového záření (stratosférický ozón) nebo fotochemickými reakcemi (troposférický ozón). | klimatická změna |
| Ozónová díra | Oblast atmosféry nad Antarktidou, kde jsou koncentrace stratosférického ozónu převážně v jarním období sníženy a v níž se projevuje zvýšené UV-záření. | klimatická změna |
| Paleoklimatologie | Věda, rekonstruující klima dávnověku. | klimatická změna |
| Pařížská dohoda | Jde o mezinárodní dohodu, která byla v roce 2015 sjednána v Paříži a je podobně jako Kjótský protokol právně závazná. Dohoda především deklaruje cíl Udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Pařížská dohoda je součástí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a podepsalo ji 193 zemí. Zavazuje členské státy ke stanovení a dodržení tzv. národních závazků (Nationally Determined Contributions, NDCs) ke snižování emisí skleníkových plynů a stanovuje proces, kterým budou národní závazky sledovány a vyhodnocovány. | klimatická změna |
| Počasí | Okamžitý stav nízkých vrstev atmosféry (troposféry), charakterizovaný meteorologickými prvky a jevy v určitém místě a čase. | klimatická změna |
| Potenciál globálního ohřevu (Global Warming Potential) | Též potenciál radiační účinnosti plynů. Poměr radiační účinnosti libovolného plynu k účinnosti CO2. | klimatická změna |
| Potraviny a zemědělství | V současnosti jíme potraviny, které pocházejí z celého světa. Produkce potravin převyšuje naše potřeby, a přesto není spravedlivě rozdělována. | globální vzdělávání |
| Používání médií | Způsob, jakým lidé pracují s médii. Používání médií se liší od člověka k člověku, od skupiny ke skupině a v různých obdobích života jedince. | mediální gramotnost |
| PPM (parts per million) | Jednotka koncentrace s významem počet částic v milionu, tedy jde o jiný zápis jednotky μmol/mol. Podobně jako procenta (per cento) znamená počet ve stovce a promile (per mīlle) znamená počet v tisíci, ppm je počet v miliónu, tedy 1ppm = 1 desetitisícina procenta. Příklad: koncentrace 400 ppm CO2 odpovídá 0,4 ‰ nebo 0,04 % a znamená, že v jednom milionu molekul vzduchu je 400 molekul CO2. Před průmyslovou revolucí byl výskyt CO2 na úrovni 280 ppm. Podle výpočtů mnoha vědců je bezpečnou hranicí 350 ppm oxidu uhličitého. V květnu 2022 přitom překonal hranici 420 ppm a každoročně dále roste. | klimatická změna |
| Předpojatost | Zaujatost, preference nebo předsudek vůči osobě, věci nebo myšlence. | mediální gramotnost |
| Přírodní zdroje | Naše společnost nemůže přežít bez přístupu k přírodním zdrojům. Některé z nich se při rozumném využívání obnovují, jiné jsou vyčerpatelné. Zajištění řádného hospodaření s přírodními zdroji udržitelným způsobem je klíčovou celosvětovou výzvou. | globální vzdělávání |
| Přirozená změna klimatu | Změna klimatických podmínek na Zemi vznikající přirozenou cestou, například změnami sluneční aktivity, cyklickými proměnami oběžné dráhy Země kolem Slunce nebo sopečnými erupcemi. | klimatická změna |
| Propady emisí | Procesy, které absorbují danou látku (nejčastěji oxid uhličitý) z atmosféry. | klimatická změna |
| Průměrné albedo Země | Je mezi 0,30 a 0,35, tedy přibližně třetina přijatého záření se odrazí a dvě třetiny se přemění na teplo. Různé oblasti planety však mají různé albedo, které se může navíc měnit během roku, podle typu vegetace, množství sněhu nebo zámrzu na vodní hladině – čerstvý sníh má albedo 0,8 (tedy odráží 80 % záření), albedo ledovců je mezi 0,5 až 0,7. Naopak volný oceán nebo černý asfalt pohltí skoro všechno záření, které na ně dopadne - oceán má albedo 0,06 a asfalt 0,04. | klimatická změna |
| Publikum | Každý, kdo je vystaven mediálnímu sdělení, nebo každý, pro koho je sdělení vytvořeno. | mediální gramotnost |
| Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) | Jediná mezinárodně platná dohoda o zmírnění změny klimatu. Jejím hlavním cílem je stabilizace koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na hranici dvou stupňů Celsia, ale neurčuje konkrétní cíle pro snížení emisí skleníkových plynů. Vznikla v roce 1992 na Summitu Země v Rio de Janeiru. | klimatická změna |
| RCP (Representative Concentration Pathway) | Reprezentativní směry vývoje koncentrací jsou různé scénáře vývoje koncentrací skleníkových plynů. Jsou označeny podle přibližného celkového radiačního působení v roce 2100 v porovnání s rokem 1750, tedy např. scénář RCP2.6 znamená 2,6 W/m2. | klimatická změna |
| Rovnost příležitostí | Rovnost příležitostí znamená zajištění rovných příležitostí pro všechny členy společnosti, aby se mohli zapojit do společnosti a využít svůj individuální potenciál (jinými slovy znamená zákaz diskriminace). Jednotlivcům a skupinám, kteří jsou znevýhodněni z důvodu individuální nebo skupinové diskriminace, by měla být poskytnuta potřebná podpora (pozitivní diskriminace), aby jim byly zajištěny rovné příležitosti k úspěchu a účasti ve společnosti. | globální vzdělávání |
| Rovnost žen a mužů | Podle OSN je rovnost žen a mužů nejen univerzálním lidským právem, ale také základem udržitelného světa, v němž lidé žijí v míru a prosperitě. Zajištění rovného přístupu žen a dívek ke vzdělání, zdravotní péči, důstojné práci a k účasti na politickém a ekonomickém rozhodování posílí udržitelné ekonomiky a prospěje společnosti i celému lidstvu. | globální vzdělávání |
| Rozmanitost a mezikulturní vztahy | Společnosti jsou stále rozmanitější. To znamená, že občané si musí navzájem rozumět, aby mohli žít v míru. Mezikulturní vztahy se již neomezují pouze na mezinárodní cestování, ale staly se součástí naší každodenní zkušenosti. | globální vzdělávání |
| Rozvojové země | Ačkoli se pojem rozvojové země rozšířil a od počátku 90. let 20. století nahradil pojem třetí svět, v posledním desetiletí byl často nahrazován termínem "globální Jih". Kritika pojmu "rozvojové země" vychází ze skutečnosti, že podstatu rozvoje nelze definovat jednoznačně a hodnotově neutrálně, neboť závisí na vnímání založeném na aktuálním hodnotovém systému. | globální vzdělávání |
| Scénář „business-as-usual“ | Scénář dalšího vývoje ve spotřebě energie a emisích skleníkových plynů, který nepředpokládá žádné zásadní změny v porovnání se současným stavem. | klimatická změna |
| Sekvestrace | Pojem sekvestrace se u nás objevuje nejčastěji ve spojení s uhlíkem, resp. CO2. Sekvestrace uhlíku znamená dlouhodobé odstraňování CO2 z atmosféry přirozenými nebo průmyslovými procesy. Příkladem přirozených procesů mohou být fotosyntéza a následné ukládání uhlíku do kmenů stromů, nebo zvětrávání hornin, při kterém se uhlík chemicky váže. Průmyslové metody mohou zachycovat CO2 v místě spalování (pak jde o Carbon Capture and Storage ,CCS), nebo ho mohou zachycovat přímo z atmosféry (Direct atmospheric capture, DAC). Snaha zvýšit sekvestraci uhlíku posílením přírodních procesů hraje důležitou roli v úsilí zvrátit růst koncentrací CO2 v atmosféře a zastavit tak globální oteplování. | klimatická změna |
| Skleníkové plyny | V přirozeném stavu se vyskytují v atmosféře a způsobují skleníkový efekt. Lidskou činností přidávané skleníkové plyny skleníkový efekt ovšem dále posilují. Nejčastější skleníkový plyn je vodní pára, dále oxid uhličitý (CO2), ale patří mezi ně například i metan (CH4), oxid dusný (N2O), ozón (03) a chlorované a fluorované uhlovodíky (CFC) známé pod obchodním názvem jako freony. | klimatická změna |
| Skleníkový efekt | Proces, při kterém atmosféra propouští sluneční záření, avšak zpětné tepelné vyzařování povrchu planety částečně absorbuje díky přítomnosti skleníkových plynů. Přirozený skleníkový efekt (tedy přirozený obsah vodní páry, CO2 a dalších plynů) způsobuje, že průměrná teplota Země je asi 15 stupňů Celsia (a nikoli mínus 33). | klimatická změna |
| Spotřeba a výroba | Většina výrobních řetězců je dnes globalizovaná a často používáme výrobky vyrobené tisíce kilometrů daleko. Jsme globálními spotřebiteli. Svými rozhodnutími jako spotřebitelé můžeme nyní ovlivnit situaci v různých částech světa a vliv jde ruku v ruce s odpovědností. | globální vzdělávání |
| Spotřebitelé | Každá osoba, která se setkává s mediálním sdělením nebo s ním komunikuje. Publikum, pro které je komerční mediální text vytvořen a které na něj reaguje komerční aktivitou. | mediální gramotnost |
| SRCCL (Special Report on Climate Change and Land) | Zvláštní zpráva o změně klimatu, krajině a půdě, publikovaná IPCC v roce 2019. Zpráva se zabývá vztahy mezi změnami klimatu a využitím půdy, poskytuje údaje o emisích metanu ze zemědělství, pojednává o desertifikaci a degradaci půd, potravinové bezpečnosti a diskutuje možnosti managementu rizik a budoucího udržitelného rozvoje. | klimatická změna |
| SROCC (Special Report on the Ocean and Cryosphere in a Changing Climate) | Zvláštní zpráva o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu, vydaná IPCC v roce 2019. Zpráva dokumentuje, že se globální oceán od roku 1970 otepluje a akumuluje více než 90 % přebytečného tepla v klimatickém systému. Zpráva dále podrobněji diskutuje pokles pH oceánů nebo tání ledovců (horských i Antarktida/Grónsko) a dopady tání na vodní režim řek, které jsou ledovci napájeny. V souvislosti se zvyšováním hladin oceánů zpráva konstatuje, že velkoměsta – včetně např. New Yorku, Tokia nebo Káhiry – a další nízko položené části pevniny jsou zvyšováním hladin oceánů vážně ohroženy. | klimatická změna |
| Stratosféra | Část atmosféry, nacházející se ve výškách mezi 9(15) a 50 km nad zemským povrchem. | klimatická změna |
| Střih | Upravený přechod mezi dvěma snímky, při kterém je jeden snímek okamžitě nahrazen druhým. | mediální gramotnost |
| Těkavé organické látky nemetanické povahy | Soubor organických látek; obvyklé znečišťující látky v městské atmosféře. | klimatická změna |
| Teorie kulky | Teorie (magické) kulky (někdy také injekční jehly) tvrdí, že média "vstřikují" svůj obsah přímo do "hlav" svého publika (čtenářů/posluchačů/diváků) a ovlivňují tím přímo jejich chování. Teorie považuje publikum za pasivní, homogenní a vnímavé. Vznikla na základě pozorování používání masmédií nacisty a vlivu Hollywoodu v 30tých letech 20. století. Teorie byla podrobena kritice, zejména pro chápání publika jako homogenního a pasivního. Dnešní publikum je navíc celkově vzdělanější než publikum 30. let 20. století, a proto lze očekávat, že se bude kritičtěji zabývat různými mediálními obsahy než jeho předchůdci před téměř sto lety. | mediální gramotnost |
| Teorie nastolování agendy | Teorie, podle níž zpravodajská média utvářejí veřejné mínění tím, že kontrolují přenos zpráv. | mediální gramotnost |
| Transpirace | Výdej vody z povrchu rostlin. | klimatická změna |
| Troposféra | Část atmosféry, nacházející se ve výškách do přibližně 9 km (na pólech) a 15 km (na rovníku) nad zemským povrchem. | klimatická změna |
| Uhelný phase-out | Na výrobu elektřiny vyprodukují uhelné elektrárny téměř dvakrát více emisí CO2 než plynové elektrárny a téměř stonásobně více než obnovitelné zdroje nebo jaderné elektrárny. Uhelný phase-out označuje odstavení uhelných elektráren a jejich nahrazení zdroji elektřiny s nižšími emisemi. | klimatická změna |
| Uhlíková neutralita (Net-zero carbon, klimatická neutralita) | Označuje stav, kdy množství skleníkových plynů odstraňovaných z atmosféry daným státem nebo firmou je stejné, jako emise těchto skleníkových plynů. Jinak řečeno, činnost daného státu nebo firmy do atmosféry žádné skleníkové plyny nepřidává ani neubírá a takový stát nebo firma se označuje jako uhlíkově neutrální, což je v češtině běžný způsob jak se „net-zero carbon“ překládá. Striktně řečeno slova uhlíková neutralita (carbon neutrality, net-zero carbon) a klimatická neutralita (climate neutrality, net-zero emissions) označují různé stavy: první se týká pouze oxidu uhličitého, druhý všech skleníkových plynů. V praxi ale často lidé používají tyto termíny záměnně, tedy nelze se spolehnout, že když někdo řekne uhlíková neutralita, myslí tím pouze cíl týkající se oxidu uhličitého. Pokud máme udržet úroveň globálního oteplení pod 1,5–2 °C, musí rozvinuté země dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Praktická opatření směřující ke snížení vypouštěných emisí zahrnují zejména přechod na obnovitelné zdroje energie a zvyšování energetické účinnosti. | klimatická změna |
| Uhlíkový cyklus | Popis výměny uhlíku mezi atmosférou, zemským povrchem a oceány. | klimatická změna |
| UNFCCC (United Nations Framework Convention on Climate Change) – | Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) je základním dokumentem pro celosvětovou spolupráci na snižování koncentrací skleníkových plynů v atmosféře a souvisejících změnách klimatu. Úmluva byla podepsána v roce 1992 na Konferenci OSN o životním prostředí v Rio de Janeiru a od té doby je její právní dosah rozšiřován v rámci tzv. Konferencí smluvních stran (COP) dokumenty jako Kjótský Protokol nebo Pařížská dohoda. | klimatická změna |
| Určování agendy | Schopnost médií říkat lidem, o čem a o kom mají mluvit a přemýšlet. | mediální gramotnost |
| Uzamčení uhlíku | Uzamčení uhlíku (carbon lock-in), nebo přesněji uzamčení uhlíkových emisí, označuje situaci, kdy velké investice do znečišťující infrastruktury zabrání přechodu k nízkoemisním technologiím v blízké budoucnosti, aby nedocházelo ke znehodnocení dříve vynaložených prostředků. Typickým příkladem jsou investice do velké fosilní infrastruktury, například do plynovodů, uhelných elektráren nebo těžební a důlní infrastruktury, které kvůli svému dlouhodobému charakteru mohou způsobovat emise ještě po mnoho desetiletí. Tyto investice mohou také napomáhat budoucím investicím do podobné infrastruktury kvůli využití úspor z rozsahu (economy of scale). | klimatická změna |
| Vodní pára | Voda v plynném skupenství; nejvýznamnější skleníkový plyn přirozeného původu. | klimatická změna |
| Vyjednávání | Proces, při kterém členové publika interpretují, dekonstruují a nacházejí význam mediálního textu. | mediální gramotnost |
| Vyprávění | Způsob vyprávění zápletky nebo příběhu. V mediálním sdělení je vyprávění souvislé řazení událostí v čase a prostoru. | mediální gramotnost |
| Vzdělání | Vzdělání je jednou ze složek indexu lidského rozvoje. Kvalitní vzdělání by mělo být inkluzivní a spravedlivé a mělo by zajistit přístup zejména marginalizovaným skupinám. Vzdělávání je základním spouštěcím mechanismem pro podporu udržitelného rozvoje, zpochybňování stereotypů a vybavování žáků dovednostmi, hodnotami a postoji, které jim umožní jednat ve světě, v němž žijí. | globální vzdělávání |
| WMO (World Meteorology Organization) | Světová meteorologická organizace (WMO) se v rámci OSN specializuje na koordinaci výzkumu a shromažďování poznatků o zemské atmosféře. Hlavními oblastmi zájmu jsou počasí, klima a voda na Zemi. | klimatická změna |
| Žánr | Kategorie mediálních textů, které se vyznačují určitým stylem, formou nebo obsahem. | mediální gramotnost |
| Zdroje emisí | Procesy, které uvolňují danou látku (např. oxid uhličitý) do atmosféry. | klimatická změna |
| Zelený klimatický fond (GCF) | Formálně vznikl v roce 2010 na klimatickém jednání v mexickém Cancúnu za účelem finanční pomoci rozvojovým zemím při adaptaci na změnu klimatu a snižování emisí. | klimatická změna |
| Změna klimatu | Dlouhodobá změna klimatu určitého regionu nebo celé planety; obvykle spojována se skleníkovým efektem. | klimatická změna |
| Změna klimatu Dle Mezivládního panelu klimatické změny IPCC | IPCC užívá tento termín k popisu jakékoliv změny klimatu, tedy včetně změn přirozených | klimatická změna |
| Změna klimatu dle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu – | Změna klimatu vyvolaná přímo nebo nepřímo lidskou činností a která působí navíc k přirozeným změnám klimatu. | klimatická změna |
| Změna klimatu způsobená lidskou činností | Je způsobená nejčastěji nadměrným vypouštěním skleníkových plynů a velkoplošným odlesňováním. Její rychlost je o několik řádů vyšší než v případě přirozené změny. Mezi její největší projevy patří větší množství povodní a such, vlny veder, zvyšující se hladina oceánů, mizení živočišných a rostlinných druhů a ohrožení zemědělské produkce. | klimatická změna |
| Zpětné vazby | Vlivy, které vyvolávají zvýšení účinnosti daného jevu (positivní zpětná vazba) či jeho snížení (negativní zpětná vazba) a jsou tímto jevem zpětně ovlivňovány. | klimatická změna |
